Drak přistižený při skoku (Sha's Banryu: Chessboxing Volume One)

25. května 2009 v 11:25 |  Tonus Music
Groovový základ, funková energičnost, minimalismus v repetativních motivech, vnitřní disciplína interpretů - to vše u skupiny Sha's Banryu vytváří hypnotickou hudební masu, která ústí v extázi posluchačovu.


Když se člověk zahloubává do hudby a nespokojí se pouze s poslechem, ale vyhledává si také průvodní informace, v mnohých případech může přijít na zajímavé souvislosti. Postupem času může ke svému velkému překvapení zjistit, že se mu před očima vyjevuje čím dál propracovanější síť hudebníků, kteří jsou propojeni různými formami spolupráce. To platí také o jisté odnoži švýcarské hudební scény, jejímiž průvodními znaky jsou minimalismus a koncept.

V Bernu se kolem labelu Tonus Music Records postupně vytvořila skupina hudebníků, kteří spolu nahrávali alba pod různými hlavičkami či se pohostinně objevovali na deskách někoho jiného. Tato skupina nezůstala zakonzervována, mnozí její představitelé se vydali vlastní cestou, což platí především o pianistovi a skladateli Niku Bärtschovi, který začal alba své kapely Ronin vydávat u mnichovského ECM. Pro své účely a možná i pro vytvoření další sítě založil label Ronin Rhythm Records. Nejdříve zde znovu vydal svá dosavadní alba s kapelami Ronin a Mobile či vlastní sólový projekt Hishiryo a na začátku roku 2008 pod touto hlavičkou představil i projekt hráče na dechové nástroje v Ronin a Mobile, Sha's Banryu.

Na albu Chessboxing Volume One lze nalézt všechny charakteristické prvky tohoto svébytného stylu. Groovový základ, funková energičnost, minimalistická tendence v repetativních motivech, které jsou na sebe nápaditě kupeny a v průběhu času buď lehce variovány nebo přirozeně změněny, vnitřní disciplína interpreta, jenž slouží celku a umí upozadit své ego. Za nejčistší esenci výše zmíněného lze považovat třetí skladbu, nazvanou 030. Ta začíná v tajemném duchu při opakování základního motivu hraného na piano, kolem nějž se postupně vrství další nástroje. Údery na bicí se vyjevují s pravidelností rychlíku uhánějícího někde v dáli, ve vlnách se vrací hlas společně s lehkými profuky basového klarinetu, basová linka se vlní v pozadí. Po třech minutách se vše na chvíli zastaví, aby se to mohlo vrátit s o stupínek vyšší razancí, což vytváří rozechvívavé napětí. Po dalších dvou a půl minutách se vše znovu utiší a po chvíli se vyjevuje hypnotický propletenec rázných sekaných rytmů. Tempo se zvyšuje a z hlasu, který se opět objevuje, se stává další rytmický nástroj. Po dostatečném vystupňování je celá skladba rázem utnuta a poslední tři minuty se nesou v duchu probublávajícího piana a hlasu v křehkém záchvatu zimnice.

I ve všech dalších skladbách lze nalézt tyto prvky. Přestože je Sha autorem veškerých kompozic, i v této sestavě nesoucí jeho jméno se drží své obdivuhodné přednosti - zůstává se svými party na altsaxofon, basový klarinet nebo laoský bambusový khen relativně v pozadí, kde pokorně slouží celku. Tím dokazuje, že i přes své mládí je již vyspělým hráčem. Velký prostor zde má výrazně motivické piano Mika Keusena, kterého velmi nevtíravě, avšak účinně, doplňují Julian Sartorius na bicí a Thomas Tavano na baskytaru. (Julian Sartorius se s Mikem Keusenem nepotkává poprvé. Společně s Garethem Davisem tvoří trio DKS a právě v této sestavě je bylo možné vidět roku 2007 v Brně na Expozici nové hudby.) Nad všemi nástroji se vznáší éterický hlas Isy Wissové. Není to poprvé, kdy se v tomto konceptu objevuje i hlas. Na albu Blau Mika Keusena (Tonus Music Records, 2005), na němž se podílel i Sha, bylo již možné slyšet hlas Anny Traufferové, ale jednalo se spíše o dlouhé táhlé tóny v pozadí. Zde je Isa Wissová nedílnou součástí kompaktního celku. Dokonce v úvodní skladbě 012 za pomoci křehkého jazzového frázování zpívá anglický text.

Album Chessboxing Volume One kapely Sha's Banryu se příznačně nachází někde mezi Nik Bärtsch's Ronin a Blau Mika Keusena. S Blau jej pojí důraz na atmosféru a křehkou souhru. Není však tolik sofistikované a propracované jako počiny Ronin, kde se více pracuje s polymetrickými rytmy. Co mají však společného, je jejich inspirace japonskou estetikou. Z potulného samuraje se tak stává drak připravený ke skoku, který neztrácí vnitřní napětí a postoj, aby byl kdykoliv připraven udeřit. A Sha se tímto albem rozhodně podařilo udeřit přesně.

Sha's Banryu - Chessboxing Volume One, Ronin Rhythm Records, 2008

Text vyšel v Literárních novinách 2008-33.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama