Stále vlastní cestou (PJ Harvey: White Chalk + PJ Harvey & John Parish: A Woman a Man Walked By)

17. ledna 2011 v 21:31 |  Hudba
Když jsem zde v několika předchozích příspěvcích splácel jisté hudební dluhy za loňský rok a v některých se značně rozplýval nad krásou ženských hlasů, nemohu si dozajista dovolit pominout PJ Harvey, i když se jedná o výlet před rok 2010. Po andělské křehkosti Laurie Anderson jsem oceňoval jistou ženskou vyzrálost v mladém hlase Sophie Hunger, přičemž jsem si ji dovolil přirovnat právě k PJ Harvey.

PJ Harvey ušla za těch dvacet let hudební kariéry dlouhou cestu s jasným předsevzetím. Nechtěla se opakovat. A tak každé její dosavadní album se vyznačuje osobitou atmosférou. Je však také jasné, že některé hudební prostředky se opakují v lehce transformovaném duchu. Po prvních neuhlazených albech (Dry, Rid of Me) a dozrávání (To Bring You My Love) došlo k sebereflexnímu zklidňování (Is This Desire?), aby se z toho vyloupl skoro až pop-rockový mainstream (Stories from the City, Strories from the Sea), který si svůj úspěch absolutně zaslouží, protože by bylo opravdové blaho, kdyby takto zněl každý mainstream.

Zde si dovolím jednu poznámku, když už jsem se u dvou výše zmíněných zpěvaček snažil nějakým jasným a jednoduchým způsobem popsat jejich hlas. Ač jsem nikdy nebyl schopen plně uchopit význam slova "sexy", při poslechu hlasu PJ Harvey v první skladbě z alba Stories from the City, Stories from the Sea - Big Exit se mi obsah tohoto slova čistě vyjevil. Její hlas má ve vypjatých i zklidněných polohách prostě zvláštní náboj. A navíc dokáže být ostrý jako žiletka. A to platí na všech albech.

Jen málokdo by si dovolil po ohromném komerčním úspěchu učinit to, co udělala ona. Až po čtyřech letech se připomenula s dalším albem (Uh Huh Her), které je v porovnání s vyleštěným předchůdcem punkově záškodnické. Je hodně neučesané, syrové a špinavé. Až na bicí si jej nahrála úplně sama a chtělo by se s jistou nadsázkou dodat, že tak učinila u sebe doma v kuchyni. Prostě skoro dokonalé DIY. Toto je přístup hodný velké umělkyně!
Jenže toto nebylo všechno. V roce 2007 vydala album White Chalk, u kterého se dá mluvit zatím o největším posunu. Lépe snad úkroku. Místo elektrických kytar je především stavěno na piánu a dalších lehce nezvyklých nástrojích - jako např. citera. Hraní na piáno je značně úsporné, minimalistické, skoro až "autistické". Leč nesmírně funkční. A tak nějak by se dalo charakterizovat celé album.

Tempo je rozhodně pomalejší, jelikož se povětšinou jedná o balady s notně "divnou" atmosférou. Hodně anglickou. (Nebo irskou - např. v Broken Harp.) Nechtěl bych přestřelit, ale v jistém smyslu až viktoriánskou, i když se nedá říct, jestli je to hudba z dávné minulosti nebo něco, co nás teprve čeká. U PJ Harvey se spíše asi jedná o návrat do dětství a také domů - do Dorsetu.

Právě paradoxně s tím návratem je u PJ Harvey kromě všudypřítomné melancholie spojen i jistý oddych. Možná i naděje.

Při poslechu White Chalk je to podobné jako se vstupem do správného anglického domu, kde jsou na zemi ony měkké koberce, v oknech jsou zatažené těžké závěsy a vy máte vyjít do druhého patra a prozkoumat tamní pokoje. Moc se vám nechce, jelikož na vás padá ona potemnělá tíseň. Z té vás může probrat jen paprsek slunce prosvítající škvírou mezi těmi závěsy. Někde za nimi by snad měl být kus zahrady.
V roce 2009 PJ Harvey navázala na White Chalk dalším společným počinem s Johnem Parishem - A Woman a Man Walked By. John Parish doprovázel PJ Harvey jednak na White Chalk ale i na několika předešlých albech. Ať už se jednalo o To Bring You My Love nebo Is This Desire?. Tentokrát se však jako autor veškeré hudby dostal i na titul. Podobně tomu bylo i na Dance Hall at Louse Point.

A Woman a Man Walked By není ale žádné další průzkumnické album. Zjednodušeně by se dalo říct, že je to spíše procházka všemi dosavadními polohami. Jako by to PJ Harvey sama naznačovala v textu hned první skladby - Black Hearted Love, kde zpívá: I'd like to take you, I'd like to take you to a place I know.

Toto je bezpochyby nejsilnější skladba z celého alba. Hned při prvním poslechu se zaryje pod kůži a dostatečně dlouho tam rezonuje. Je postavena na nosném motivu, který sice není neúnavně opakován jako ty z předchozího alba, ale zato je umocněn naprosto přesně zvoleným zvukem rozostřené kytary. A právě citovaný výňatek z textu je zde prezentován oním výše zmíněným sexy způsobem s podmanivým účinkem.

Vydechnout nelze ani u Sixteen, Fifteen, Fourteen, což je bluesová hra na schovávanou, kdy se i stromy třesou (strachem?!?) a Slunce raději odvrací svůj pohled. Následující Leaving California a podobně i April či The Soldier odkazují na předchozí počin lehce exaltovaným či pro změnu skříplým zpěvem a úspornými aranžemi. The Chair zase zní, jako by se zde zatoulala ze Stories.

Titulní A Woman a Man Walked By / The Crow Knows Where All The Little Children Go však svou hysteričností v první části naprosto pozměňuje kurs. V druhé části se už jedná jen o psychedelický dojezd. Toho stejného se lze dočkat v Pig Will Not, kde se snad PJ Harvey v očistném křiku zbavuje všech nánosů.

Poslední dvě písně (Passionless, Pointless a Cracks in the Canvas) se potom opět nesou v poklidnějším duchu - jakoby v souznění s nocí. Vše se zpomaluje, vše se uzavírá.

Přestože si PJ Harvey na tomto albu dopřává pohodlí být "jen" textařkou a zpěvačkou, je zřetelné, že dlouhodobá souhra s Johnem Parishem je postavena na naprostém hudebním souznění. A tak si onen komfort může naprosto bez obav dovolit.

Ať už v klidnější poloze alba White Chalk či na širší výrazové paletě na A Woman a Man Walked By PJ Harvey přesvědčivě dokazuje, že stále umí překvapit a že se ji vyplatí pozorně sledovat.

PJ Harvey: White Chalk, Universal Island Records, 2007
PJ Harvey & John Parish: A Woman a Man Walked by, Universal Island Records, 2009


Jako bonus si dovoluji připojit odkaz na video, kde desetitisíce lidí doslova visí na rtech samotné ženě s kytarou na podiu: Rid of Me (Ten závěr! Uff!)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama