Lekce opakování (Nik Bärtsch’s Mobile: Continuum)

17. dubna 2016 v 8:01 |  Nik Bärtsch's Ronin & Mobile
Poté, co se Nik Bärtsch etabloval u věhlasného vydavatelství ECM se svou "elektrickou" kapelou Ronin, představuje pod stejnou hlavičkou i akustické sdružení Mobile. Album Continuum (Ritual Groove Music 11) nabízí hodně pro zapálené znalce i úplné objevitele.


Nik Bärtsch se dostal do širšího povědomí až svým přestupem k ECM. Málokdo ale ví, že předtím řadu let vydával alba u švýcarského labelu Tonus Music Records. Ať už se jednalo o Mobile, Ronin nebo dokonce sólo počin. Po odchodu od TMR vydal veškeré své dosavadní desky v reedici u Ronin Rhythm Records. Ale i přesto může být pro mnohé překvapením, že Continuum není první deskou souboru Mobile.

Kapela Mobile vznikla v roce 1997, aby položila základy rituální groovové hudbě, jak sami nazývají svůj styl. Ten má své kořeny v minimalismu, je postaven na repetici se silným groovovým základem. Stejný přístup od roku 2001 z jiného úhlu a s větším zápřahem prozkoumávalo i uskupení Ronin. V počátku byli jedinou spojnicí mezi oběma kapelami Bärtsch a jeho nerozlučný souputník za bicími Kaspar Rast.

Hráč na dechové nástroje z původní sestavy, Don Li, se plně věnuje svým dvěma obrovským projektům: Tonus Music Records a Orbital Garden. Již na druhém albu AER jej nahradil roninovský Sha. Také Mats Eser (marimba, perkuse) je maximálně vytěžován především spolupráci s Aniou Losinger, a tak se do sestavy nově dostal jiný hráč na perkuse, Nicolas Stocker.

Dá se tedy říci, že obě Bärtschovy kapely se liší pouze jednou osobou v obsazení. Ačkoliv se drží stejné hudební filosofie a mnohdy hrají i stejné skladby, které oni sami nazývají moduly, jejich interpretace a výsledný zvuk jsou přeci jen odlišné. Akustické uskupení Mobile je na některých koncertech a i v některých skladbách aktuálního alba doplňováno smyčcovým kvintetem, a tak se z nich stává Mobile Extended.

Nik Bärtsch přiznává inspiraci pro název alba i pro Modul 5 ve skladbě Continuum for Harpsichord od György Ligetiho z roku 1968. A právě nejen tímto Modulem nás Bärtsch zve na prozkoumávání doby před ECM.

S jistou nadsázkou by se dalo totiž říci, že vzal kostru druhého alba AER (Modul 29, Modul 18, Modul 8_11), prošpikoval to skladbami z prvního alba Ritual Groove Music (Modul 12, Modul 5, Modul 4), reinterpretoval dva starší Moduly (14, 44) z roninovských alb, navrch přidal jen jednu úplnou novinku (Modul 60) a celé to zabalil jako album třetí.

Ale realita je přeci jen barvitější. Zapálení fandové sledující Bärtsche již od dob TMR mohou zajásat, že se po překomponovaném období zhmotněném na albu Llyrìa vrací ke kořenům, což je něco, co by dozajista mohlo uhranout nové objevitele.

Jsme zde zase svědky delších kompozic s postupným vývojem a minimem zvratů, které tvoří v posluchači zajímavé pnutí. Vzhledem k modulárnímu přístupu je vždy lepší jednotlivé kompozice kombinovat (29_14, 8_11), než se snažit veškeré své nápady nacpat do skladby jediné.

Kromě toho, že Continuum má něco, co by se dalo nazvat ECM zvukem, především se zde ale projevuje hudební vyzrálost a vyhranost jednotlivých muzikantů. Pokud první dvě alba byla syrová a svým způsobem "uťukaná", toto je procítěné. Navíc smyčcový kvintet dává třem skladbám komorní či až filmový nádech.

Mobile si tímto vystavěli půdu pro další desky a především pro živá vystoupení, na kterých tato hudba má ještě ohromnější sílu.

Nik Bärtsch's Mobile - Continuum (Ritual Groove Music 11), ECM, 2016
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama