Září 2017

Odklony a návraty (Portico Quartet – Art in the Age of Automation)

21. září 2017 v 6:32 Hudba
Když se opravdoví mistři vrátí k tomu, co umí nejlépe, a navíc nabídnou své vrcholné album, naplní vás pocit klidu a jistoty.


Na konci předchozího desetiletí se Portico Quartet dali považovat za jisté zjevení, kdy se postupně posunovali od tradičnějšího jazzového zvuku (Knee-Deep in the North Sea, 2007) přes organické propojení jazzu s jemnou elektronikou (Isla, 2009; Portico Quartet, 2012) až k experimentálnějším polohám (Live/Remixes, 2013), které byly nejvíce zřetelné právě během živých vystoupení.

Posléze tato britská čtveřice udělala ze slibně rozjeté kariéry úkrok k písňovější formě (Living Fields, 2015). S tím byl spojen i odchod jednoho z členů a jeho následná náhrada. Sice v té době vystupovali jako Portico a tvářili se jako jiná kapela, nicméně tu spojitost nijak zvlášť nedokázali odpárat.

Tato cesta se ale nejspíše nejevila životadárnou po delší období, a tak se letos pánové připomněli s novinkovým albem Art in the Age of Automation opět pod hlavičkou Portico Quartet.

Pokud jejich živá nahrávka byla zaznamenáním toho, kam v jistém smyslu v krajní poloze došli, jejich písňové album bylo tím protipólem. A obě tyto zkušenosti zúročili na Art in the Age of Automation. Základem pořád zůstávají jazzové skladby, do kterých zcela organicky zakomponovávají elektroniku. A to vše v písňovém rozsahu.

Pořád ale platí, že jsou značně trpěliví v budování atmosféry a prozkoumávání jednotlivých motivů. Album jako celek tak působí kompaktně a harmonicky. Zvuk je navíc krystalicky čistý. Lze se do něj nořit a vychutnávat si jednotlivé nástroje. Ať už se jedná o stále nezvyklý hang, hladivý tenor saxofon, šlapající kontrabas, lehce záludné bicí či různé elektronické zvuky na značně široké škále.

Pokud jednou jsou ambientní, v některé z dalších skladeb se pro změnu rozezní dunivé rytmy, kolem kterých se vystaví celý vesmír. Je třeba vypíchnout, že elektronika není tím základním stavebním kamenem. Je jen jedním z mnoha. Pokud jsou pro dotvoření atmosféry potřeba smyčce, objeví se v několika skladbách.

Je opravdovým uměním každou ingredienci řádně odvážit, aby nic nepřebývalo. Jenže tady mluvíme stále ještě o mladých mistrech, kteří s notnou chutí "zautomatizovali" to, v čem jsou opravdu výborní.

Ten chvilkový odklon jim prospěl. Mohli tak rekonstruovat svůj původní zvuk a nabídnout zatím to nejlepší z jejich studiové diskografie.

Portico Quartet - Art in the Age of Automation, Gondwana Records, 2017

Z výletu do Rigy - jiná procházka

15. září 2017 v 17:56 Z cest




Celá galerie ZDE

Z výletu do Rigy

15. září 2017 v 17:52 Z cest





Celá galerie ZDE