Oslava zvuku (Björn Meyer: Provenance)

29. prosince 2017 v 14:05 |  Hudba
Baskytarista Björn Meyer vydal své sólové album u věhlasného vydavatelství ECM. To samo o sobě by stálo za pozornost. Nicméně i toto je překryto absolutní oslavou zvuku, která z Provenance úplně čiší!


Björn Meyer je švédský hudebník žijící již delší dobu ve Švýcarsku. Svůj původ průběžně prozkoumává v projektu Bazar Blå, který nabízí vhled do švédské lidové hudby globálníma očima. V jejich případě jde o ukázkovou definici World Music. Přístupnou formou představují švédský lidový nástroj nyckelharpa.

Do širšího povědomí se pak dostal dlouholetým hraním v Nik Bärtsch's Ronin, které však v roce 2011 po deseti letech opustil. Zde nejvíce vynikal jeho osobitý způsob hraní, kdy se baskytara z rytmického nástroje mnohdy stávala nástrojem melodickým.

S Nik Bärtsch's Ronin se také prvně představil u ECM, kam přesedlali z Tonus Music Records. Následně se u tohoto labelu objevil i na dvou nahrávkách tuniského mistra hry na oud Anouara Brahema (The Astounding Eyes of Rita, Souvenance).

V současné době se věnuje nejvíce sólovému hraní nebo vystupuje s kapelou NEN, což je takový návrat ke "švýcarským minimalistickým" kořenům. (Záznam jejich skvělého živého hraní zde.)

Za celou svou kariéru si vypracoval osobitý styl hraní, který je dozajista ovlivněn použitím šestistrunné elektrické baskytary. Ta poskytuje oproti standardním čtyřstrunným škálu vyšších tónů, které ji přibližují kytaře. Navíc byl mnohdy při doprovázení akustických nástrojů ponoukán k hledání jiného vyjadřovacího jazyka. To ho však nakonec přivedlo k potřebě akustického nástroje, který pro něj po několikaletém úsilí vyrobil Richard Rolf.

Autor: Martin Möll

Přestože většinou využívá elektrický nástroj, od počátku, dle jeho slov, byl fascinován akustikou prostoru, ve kterém na onen nástroj hrával. Právě proto považuje prostor za druhého hráče na tomto sólovém projektu.

Většina skladeb jsou rozpracované a dopracované črty, které si zvykl nahrávat 27 dní před živými vystoupeními. Z těch pak vždy vystřihl 60 sekund a umístil na webové stránky. Před začátkem nahrávání takových črt měl přes 150, většinu znovu prozkoumal a následně z nich i poskládal sestavu na album. Deska byla nahrána v Lugano Radio Studio, jehož akustika Meyera inspirovala k napsání úplně nového kusu v předvečer nahrávání.

Pokud pominu něco jako "ECM zvuk" (či náladu), kterou lze na mnohých počinech tohoto vydavatelství vysledovat, zde je od prvního tónu zcela zřetelné, že kromě kompozic bude právě zvuk nástroje a prostoru naprosto dominantní. Ta atmosféra je fascinující. Ta měkkost každého tónu povznášející.

Kdo kdy viděl Björna Meyera hrát naživo, dozajista si všiml, že dokáže svou hru bytostně procítit, že se s každým tónem doslova mazlí. A i toto se podařilo na Provenance zaznamenat.

Rozhodně se tady ale nehraje jen v jedné úrovni. Meyer jednotlivé motivy dokáže citlivě smyčkovat a umně vrstvit tak, aby mu buď vytvářely atmosférický podkres nebo se v opakování stávaly součastí větší kompozice.

Björn Meyer na albu Provenance tak posluchači dává příležitost se zaposlouchat do kořenů jeho svébytného jazyka a bezpečně jej provází jeho hudebním světem. V neposlední řadě zcela přirozeně dokazuje, že i jeden nástroj dokáže absolutně vyplnit prostor. Toto je album, ke kterému se můžeme neustále vracet a pokaždé něčím překvapí.

Björn Meyer - Provenance, ECM Records, 2017
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Monster IsLand Monster IsLand | Web | 29. prosince 2017 v 14:26 | Reagovat

Páni, tak to jsem nevěděl. Ještě, že jsem natrefil na tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama