Korsika - Malý velký ostrov

1. srpna 2018 v 21:49 |  Z cest
Když jsme přemítali, kam se vydat na další "prozkoumávací" dovolenou, toužili jsme po podobném spojení moře a přírody (především hor), jak to nabízí Slovinsko. Jeden z plánů byl se posunout po pobřeží do Itálie, ale tam nás jaksi nic moc nezaujalo. Až jsme v různých úvahách "dorazili" na Korsiku. Setřásli jsme strach z dvanáctihodinové jízdy k trajektu, nasáli inspiraci na netu, našli ubytování a zakoupili jízdenky na trajekt.


Cestou

Jezero Wörthersee v Rakousku se nachází v polovině cesty a jeho okolí skýtá spoustu příležitostí k vyžití. Po noční jízdě jsme dorazili k patě rozhledny na Pyramidenkogel. V české terminologii se to teď moderně zove stezka v korunách stromů nebo stezka v oblacích.


Jedná se o elegantní stavbu s křivkami v duchu pražského Tančícího domu. Kromě spousty výhledů do všech stran se zde nabízí i další adrenalinové vyžití (od skluzavky až po sjezd na laně). Navíc je dole velké hřiště vhodné pro protažení a vybití dětského osazenstva.

Pak už stačilo přejet do Itálie, na benzínkách se dopovat kvalitním espressem za směšný peníz a dojet až do Livorna. Tam se poprvé svlažit v moři a nechat si vyrazit dech fantastickou pizzou na minigolfovém hřišti.

K trajektu (tam i zpět) jen toliko, že našinec žasne, jak to ti Italové a Francouzi mají dobře zorganizované, že se všichni zdárně nalodí a vypluje se včas. Nicméně to neplatí o doplutí do cílového místa.

Bastia

Nás přivítal majestátní pohled na přístavní město Bastia na pozadí zamlžených hor. Díky místnímu přístavu se jedná o obzvlášť rušné město.


Pokud se ale návštěvník ponoří do nitra místní citadely a uliček širšího centra, zjistí, že se vlastně jedná o spojení až vysokých městských domů s příjemně ošuntělým nánosem. Na místní poměry se totiž Bastia dá považovat za velké město.


Další města a vesnice

Na Korsice jsou nejpůsobivější horské vesnice (např. Chiatra či Pietra di Verde), které jsou vidět již z dálky. Ty se tyčí na vrcholech či úbočích kopců. Kamkoliv se ale turista vydá, může být příjemně překvapován jednolitým přístupem k urbanismu. Uličky úzké a prudké, domy, ač mnohdy značně podobné, se vyznačují jistou osobitostí, a pokud se jedná o horské vesničky, pak je spojuje především podobný odstín fasád domů. Ten je odvislý od kamene dostupného v dané oblasti (od šedé až po růžovou). A pokud je na kámen nanesena omítka, převážně to jsou jemné a decentní odstíny.


V mnohých městech je pak možné najít citadelu, která je volně přístupná. Ať už se jedná o kus chráněného města jako v Calvi či o samostatnou stavbu jako v Saint Florent.



Corte

Mezi městy v horách dominuje Corte, které je hlavním univerzitním střediskem ostrova. Centrum je kompaktní a díky situaci na kopci skýtá nejen až kýčovité pohledy - ale i výhledy do horského okolí.


V Corte je také jedna z mála citadel, kde se při vstupu platí. Ta je spojená s místním muzeem a nabízí vhled, jak to v takových pevnostech fungovalo v minulosti.

Bonifacio

Absolutním vrcholem mezi navštívenými městy bylo jednoznačně Bonifacio. Rozlehlé historické centrum je situováno na vápencovém útesu a bylo by velkou škodou neprohlédnout si jej z moře.


Možností se proplout je nepočítaně a jedna z takových plateb návštěvníkům ukáže Bonifacio z několika stran a zavede je i do nedalekých mořských jeskyní.


Z moře je krásně vidět i ohromné schodiště Escalier du Roy d'Aragon vytesané do útesu. Těch 187 schodů dá návštěvníkovi dost zabrat (zvlášť nahoru), ale záhy si uvědomí, že vytesání muselo být mnohonásobně náročnější.


Ač je centrum přeplněné turisty, stále si zachovává svou osobitou atmosféru. Před všeobecným shonem lze utéct do odlehlejších částí, kde se nachází zbytky opevnění a třeba i zajímavý hřbitov.

Dvě jistoty

Kamkoliv se návštěvník vydá, vždy má dvě jistoty. Bude se mít kde vykoupat a s gustem se nají.

Celý ostrov je obehnán plážemi s různým povrchem: písčitým, kamenitým i oblázkovým. A k tomu tyrkysová voda. Navíc zde nehrozí, že by nastala tlačenice, jelikož většina pláží je liduprázdných. Dokonce to platí i v případě, že se chcete vykoupat na nějaké městské pláži (např. v Ile Rousse).


Mezi největší zvláštnosti patří pláž nedaleko městeček Nonza či Albo, které jsou tvořené tmavými oblázky.


Ani výlet mimo pobřeží neobere cestovatele o možnost koupání. Korsika je známá pro spoustu říčních kaskád (např. Cascade de Anglais), ale dá se vlézt vlastně do jakékoliv řeky a příjemně se svlažit.


A nejslastnější je to v případech, když se náhodou narazí třeba na Cascade de l'Ucelluline (po cestě do krásného horského městečka Cervione), kde se po krátkém, leč dobrodružném výstupu dá koupat pod vodopádem.


Druhou jistotou je fantastické jídlo. Na pobřeží nelze vynechat mořské plody (především mušle) či ryby, zatímco ve vnitrozemí se pak jako nejvhodnější nabízí tzv. korsické menu, které skýtá možnost kombinovat nejčastěji tři chody, kdy dominantou je něco z místních pašíků (i divokých).


Příroda

A pak jsou tady hory a další přírodní krásy. Korsika nabízí nespočet výšlapů a procházek. My jsme s ohledem na naše děti vybrali výstup k horskému jezeru Melo, který i tak skýtal nějaké ty žebříky a řetězy. Nicméně odměnou byly nádherné přírodní scenérie.


Další vybranou procházkou byl výstup na Capo Roso (Růžový mys), který se na mapě jevil jako jednodušší než ten výše zmíněný, ale v realitě třiceti a vícestupňového vedra na otevřené pěšině vedoucí převážně po skále tomu bylo právě naopak.


Cestou na Capo Roso nelze minout a rozhodně ani vynechat oblast Calanques de Piana s nekonečným množstvím zvláštně tvarovaných skalních útvarů. Mezi nejznámější patří hlava psa a srdce.


Ač se může Korsika jevit jako relativně malá, nedá se ani ve dvou týdnech prozkoumat pořádně. Ale i tak ji lze považovat za ideální místo pro (polo)aktivní dovolenou.

Celé galerie:


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama