Objevování Polska (část 5.)

2. srpna 2018 v 19:38 |  Z cest
Zatímco první a druhá část byla sumářem toho, co se nám do té doby podařilo objevit, třetí a čtvrtá zachycovala aktuální průzkumy. Tato pátá část je celá věnována výletu na sever Polska, který byl naplněn úžasem.


TORUŇ

Celkem impulzivně jsme se rozhodli, že si na pár dní zajedeme na sever Polska. Jako vždy jsem hledal nějaké vhodné místo, kde bychom se mohli stavit po cestě. Při prozkoumávání cesty na mapě se nabízela Toruň jako příhodné město.

Malinko jsem si ho prohlédl, ale nijak zvlášť mne nezaujalo. Pak jsem dostal od známého takové nejasné doporučení právě na toto město. Tak trochu ignorantsky jsem si říkal: dobře, dorazíme do města, projdeme jej a pokud tam toho až tolik nebude, můžeme se přesunout do místní zoobotanické zahrady či na druhou stranu řeky k zámku Dybów a hradu Nieszava.


Jak já se ale mýlil! Dlouho jsme chtěli navštívit Wroclaw, kterou všichni doporučují, ale Toruň toto město rozlohou i krásou historického centra překonává. To je plné jasně uspořádaných uliček s kouzelnými zákoutími, ať už ve starém městě či v nomém. Ty návštěvníka vedou od jednoho kostela ke druhému, od zbytků křižáckého hradu až ke Křivé věži. Uličkami lze bloudit spoustu hodin a kochat se stavbami. Pak stačí vykouknout za obrannou zeď a tam je zase značně široká řeka Visla.


Pokud byla Wroclaw obohacená trpaslíky, zde pocestného provází spousta postaviček na parapetech, římsách či hradbách. Navíc je možné na mnohých místech zakoupit a ochutnat místní perníčky, kterými je Toruň vyhlášená.


A celé to skončí tak, že nakonec nikam z centra nejdete, protože vás absolutně pohltí. Je to i díky tomu, že Toruň se turistům nepodbízí. To město je plné místních (a nejen v případě, kdy loví balíky prošlých bonbonů z kontejneru).


Ještě v nadšení jsem si tedy začal něco o Toruni zjišťovat, což korunovalo mé ignorantství. Jedná se totiž o město zapsané na seznamu UNESCO právě pro svůj středověký urbanismus. Toruň byla uchráněna zkáze v průběhu druhé světové války a díky tomu si zachovala spoustu původních památek.


Fotogalerie zde.


SEVER POLSKA

Další naivitou bylo očekávání teplot lehce nad dvaceti stupni a silného větru. To platí možná jindy, kdy sever Evropy nezasáhne extrémní vlna veder. Ale i tak jsme se více věnovali projížďkám na kolech a prozkoumávání než nějakému koupání.

Základnu jsme si našli v městečku Puck, ze kterého se dalo vyrážet do všech stran. Hned v podvečer po příjezdu jsme se vydali do nedaleké obce Rzucewo. Nenastudování cyklostezek se nám vymstilo tím, že jsme si vybrali tu, u které část cesty vedla po poli a po okraji útesů, což sebou neslo i nesjízdné prudké kopečky.


Ale dojezd do Rzucewa byl slastný. Spousta maličkých malebných pláží, celkem ošuntělá zástavba (právě taková, jakou máme přeci na Polsku rádi), kde se uprostřed vyjímal Zamek Jan III Sobieski - dnes předělaný na ubytovací zařízení.


Slowiński Park Narodowy - Wydma Łącka

Následující den brzy ráno jsme se vydali do největšího lákadla této oblasti. Slowiński Park Narodowy je jedním ze dvou pobřežních parků. Kromě luk, lesů, sladkovodních jezer, bažin a vřesovišť se tady nacházejí i pobřežní duny, které jsou v Evropě jedinečné tím, že se stále hýbou.


Wydma Łącka je ohromným prostorem navozujícím pocit pouště a ten pohyb je zde viditelný v postupném zasypávání přilehlého lesa. A tak se návštěvník prochází kolem různých vyschlých pahýlů či v korunách stromů, aniž by byl vidět kmen. Tady návštěvníkovi spadne brada.


Od vstupu do národního parku je třeba urazit 5,5 km k dunám. Ty lze zdolat pěšky, na kole (náš případ; na místě lze kola i půjčit), lodičkou po jezeře či elektroautobusky. Můžeme jen vřele doporučit k dunám vyrazit opravdu brzo. Ten pocit, kdy je člověk "na poušti" či na přilehlé rozlehlé pláži sám, je opravdu magický.





Rewa

Pláž v pobřežním městečku Rewa je ozvláštněna písečným výběžkem do moře, který se dál táhne pod hladinou až k helské kose. Rozděluje Pucký záliv na vnější a vnitřní.


Návštěvník musí ale překonat masovost letoviska. Naštěstí velká část koupání chtivých se spokojí s městskou pláží a na výběžek je to pro ně už příliš daleko.


Hel

Helská kosa je dalším zvláštním úkazem - jedná se o 35 km dlouhou písečnou kosu. V minulosti se jednalo o vojensky strategické místo, v současnosti je to žádaná dovolenková destinace.


My se vydali na kolech skrz městečka Jastarnia a Jurata až do Helu. Jastarnia je celkem obyčejná obec, Jurata má své kouzlo v tom, že je celá zasazená v borovém lese a Hel je v podstatě turistická masovka.


Jednou z hlavních turistických atrakcí tam je Fokarium, což je výzkumná a záchranná stanice pro tuleně.


Gdaňsk

Výlet do Gdaňsku byl příležitostí otestovat polské železnice, jelikož by bylo mocným utrpením se tam vydat autem vzhledem k permanentním zácpám v Gdaňsku a okolí. Zase se nám osvědčilo tam být dost brzy, a tak jsme si některé turisticky exponované lokace mohli vychutnat bez jindy všudypřítomných davů.




Centrum nevypadá až tak polsky, ten německý vliv prostě nezapře. Všechny ty načančané domečky a spojení s vodou působí opravdu kouzelně.


Westerplatte

Když už jsme tam cestovali po kolejích, nemohli jsme si ani ve městě nechat možnost se projet "tramwajem wodnym" na Westerplatte. Jedná se o pravidelné lodní spojení na několik míst.


Cesta lodí se dokáže zanedlouho vyčerpat, ale tady se skýtaly pohledy na místní loděnice, s čímž našinec zas až tak do styku nepřijde.


Westerplatte je místo, kde začala druhá světová válka napadením místní polské posádky, která se pár dní chrabře bránila. Je to vzpomínkové místo, které ale nabízí i takové "atrakce" jako průchozí ruinu ubikace.




Jídlo

Ač polská kuchyně neoplývá takovým věhlasem, má co nabídnout. V Toruni jsem se olizovali nad různými druhy pirohů a na pobřeží nad čerstvými rybami. Není třeba se trápit výběrem restaurací. Stačí najít nějakou místní "smażalniu ryb", vybrat si jaký druh ryby chcete ochutnat (ať už kus či filet), nechat si ji připravit a zaplatit dle váhy.


Celé galerie:



JURAPARK SOLEC KUJAWSKI

Na zpáteční cestě jsme sice rozmýšleli, že se vrátíme znovu do Toruně a navštívíme něco z toho, co jsme předtím vynechali, ale nakonec jsme zvolili variantu vstřícnou ke klukům. Nedaleko od Toruně v obci Solec Kujawski se nachází jeden z nezpočtu dinoparků v Polsku.



Fotogalerie zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama